A TY SE PTÁŠ CO JÁ
Ulvaeus-Andersson/Borovec

To už bude rok cos mi z vlaku mával
A teď najednou krůček přede mnou
Trochu vázne hlas to se někdy stává
Taky hned co říct slova jen nic víc.

A ty se ptáš co já
Jsem zdráva jak se mám
No žijem jak se dá
Znáš to přece sám.

Táhlo tě to sem další z řádky frází
Ač vzdálen na sta mil vlastně jsi tu byl
Párkrát také psals jak ti hrozně scházím
Brzy však jak vím smířil ses i s tím.

A ty se ptáš co já
A jak mi mělo být
Když ten kdo zůstat má
Ráčil odejít.

To člověk nechce spát
A jíst mu nechutná
Den po dni tisíckrát
Ptá se a co já.

Co o tom co ty víš jak rok zvolna míjí
Jak se dlouží stín svátky bez hostin
Co ty víš a znáš jak se hořkost vpíjí
Do čtyř hodin sním když se připozdí.

A ty se ptáš co já
Jak jen se neusmát
Je pozdě jak se zdá
Tenkrát ses měl ptát.

Jak rozumět ti mám
Jak chápat slova tvá
Snad taky byl jsi sám
A ty se ptáš co já.

Už to bude rok tak tě tedy vítám
Vidět jsi mě chtěl a teď zas abys jel
Já tě nezvu dál co když někdo spí tam
Někdo co já vím možná i tvůj syn.

Tak se měj.

A ty se ptáš co já
A ty se ptáš co já.