Jaký je Váš názor na playbacky pro živé publikum?
Helena: Jsem zásadně proti playbackům. Zpívání podle záznamu - to je mrtvá práce bez pocitu.

V čem si myslíte, že je tajemství Vašich úspěchů?
Helena: Je to můj koníček, moje láska, můj život. Ale to není vlastně žádné tajemství.

Mohla byste nám popsat mužský ideál z ženského hlediska?
Helena: Správný muž by měl vypadat jako muž, uvažovat jako muž a dřít jako kůň.

V Českém slavíku v roce 1997 jste byla třetí. Jaký je to pocit, že jste skoro předstihla všechny své mladší kolegyně?
Helena: Nechci to zveličovat, ale vnímám to i v tom smyslu, že vám někdo říká: děkuji.

Nechybí dnešní mladé generaci něco z doby minulé?
Helena: Možná trochu více skromnosti a také úcty k lidem, kteří v minulosti mnoho dokázali.

Koncertujete méně než v minulosti. Proč?
Helena: Důvodů je několik. Zanikla síť uměleckých agentur po republice. Kulturní zařízení nemají dost peněz. A je to i příjemné v tom, že člověk nemusí tolik cestovat.

Střední proud je dnes v krizi. Proč nevznikají nové projekty?
Helena: Je to otázka peněz. Je obtížné sehnat dostatek sponzorů, aby mohly vzniknout velké projekty.

Jste typický muzikálový typ. Není Vám líto, že Bídníci, ve kterých jste hrála, po třech měsících ve Vinohradském divadle skončili?
Helena: Bylo nám to všem hrozně líto, protože to byl jeden z nejlepších muzikálů u nás, ale přišel do nevhodné doby.

Po čem ještě v životě toužíte?
Helena: Kdyby přišla muzikálová role šitá na míru, ve které bych mohla uplatnit vše, co jsem se za celý život naučila.

Lze v šoubyznysu najít opravdovou přítelkyni?
Helena: Stoprocentně. Sama mám takové přátelství. Pro mě je úspěch ostatních injekcí. Těším se z něj, protože vím, kolik je za ním práce.

Čemu říkáte chytré dopisy?
Helena: Dopisům, které neobsahují hloupé otázky.

Jak dlouho umíte plavat bez odpočinku?
Helena: Umím plavat již přes 20 let, ale občas odpočívám.

Co myslíte, že je vrcholem bídy?
Helena: Absolutní bohatství.